Když chuť převálcuje peněženku

PAVEL MAURER
milovník jídla a vydavatel průvodce Grand Restaurant

Z nakupování mě opravdu zajímá jen jídlo. Ostatní beru spíš jako únavnou nutnost. Strašně rád nakupuji třeba sýry. V Praze už se podařilo vybudovat pár dobrých obchodů, například Cheesy na Letné nebo dům U Závoje na Starém Městě. To mám rád.

A není to jen sortimentem, je to i lidmi. Když váháte nebo nevíte, dají vám ochutnat, popovídají si s vámi o tom, strašně moc věcí pro vás objeví. U Závoje to tak dělají i se salámem. Pak se nestane, že si člověk koupí deset deka za osmdesát korun a nakonec mu to vůbec nechutná. Je to návrat k principu tržiště, dělá se to tak všude ve světě, jen u nás jsme na to zapomněli a teprve to pomalu zase obnovujeme.

Jinak musím říct, že kvalita sýrů nebo uzenin běžně dostupných na našem trhu mě moc nebere. Ne že bych si kupoval jen drahé věci. Ale než bych si koupil každý den obyčejný párek, dám si kvalitní jednou za tři dny. Například parmazán kupujeme pravidelně. Jednu opravdu velkou cihlu opravdu kvalitního parmazánu, protože hodně dlouho vydrží, a k tomu cihlu jeho české varianty Grand Moravia. Je to mimochodem velmi povedená varianta, dokonce jsem slyšel, že se dováží i do některých levnějších italských restaurací. A nám chutná. Dáváme si ho na běžné jídlo, a když si chceme opravdu pochutnat, dopřejeme si ten dražší, kvalitnější.

:-) To beru!
Nákupy koření na tržištích, hlavně v Itálii nebo ve Francii. I když doma pak občas mívám zamotanou hlavu a nevím, jak ho použít.

:-( To neberu!
Když mi obchodník nabízí automaticky to nejdražší. To ve mně nebudí důvěru. Mám pocit, že mi chce prodat něco, čeho se potřebuje zbavit. Ne to, co se ke mně hodí.