Vzhledem k tomu, že o designu už bylo vše napsáno, nebudu se opakovat a přidám pouze svůj pohled. Jak už to tak u Lexusu bývá, vůz nekřičí na všechny strany, že je drahý a že je nabitý nejmodernější technikou. A právě tento fakt se mi velice líbí. Musím konstatovat, že Škoda Octavia RS budila na parkovišti mnohem více pozornosti, než testovaný Lexus.

 

Tradičně decentní design

 

Jenže Lexus není o extravaganci. Při jízdě s ním se mi nejvíce líbilo to, jak většina řidičů nevěděla, cože to je za vůz a už vůbec netušila, jaký má potenciál. Za to já jsem si toho byl velmi dobře vědom a s příjemným pocitem obrovské síly motoru jsem se nenápadně loudal po městě.

 

O tom, že řada GS je trochu odvážnější už řeč byla. Dva páry předních světlometů je dnes trochu zapomenuté řešení. Celek vyniká vyváženými křivkami. Co z fotek patrné není, je relativně nízká stavba vozu. A ta jasně říká, co tento vůz umí.

Interiér rovněž nebudu detailně rozebírat. Kvalitní materiály a precizní zpracování je doménou značky a zde je to jenom potvrzeno. A protože je druhý největší model značky Lexus určen především pro řidiče (ne pro zadní cestující jako v případě LS 600h L), zaměříme se právě na toto místo.

 

Uvnitř luxusně a nízko

 

Sedí se citelně nízko a je znát, že to zde zavání sportovní svezením. Volant se klasicky při zapnutí zapalování vysune, stejně jako tomu bylo i u větší limuzíny. Na řidiče zírají tři hlavní přístroje z nichž je největší tachometr. Přístrojový štít má zajímavé pozadí a celkově je velmi dobře čitelný. Velmi se mi líbila signalizace zvoleného režimu automatické převodovky a stejně tak i zařazeného stupně.

Vůz nabízí mnoho funkcí a vše obstarává elektrika. Konstruktéři zřejmě chtěli předejít velkému množství tlačítek a ovladačů a tak několik schovali do výklopného panelu vlevo pod volant. Řešení netradiční a přinejmenším zajímavé. Připadáte si jak pilot letadla, když vyklopíte panel a na něm máte houf ovladačů. Jenže toto řešení si vyžaduje trochu zvyku.

Středovému panelu dominuje dotykový displej. Ten zobrazuje vše od mapy navigace, až po nastavení klimatizace, parkovací kamery nebo ovládání audio-soustavy. Ta mimochodem přehrává DVD a její zvuk je zkrátka fantastický. Dost mne překvapila možnost přehrávat i kazetu. Nevím k čemu to je dobré, ale už ani já jsem to vyzkoušet nemohl, protože doma dávno žádné kazety nemám.

Mezi předními sedačkami je umístěn široký tunel a na něm malý volič automatické převodovky. Kromě něj je zde umístěno i pár tlačítek, která umí měnit nastavení vozu. Konkrétně zde vybíráte charakteristiku tlumičů a režim pohonu zadních kol (pwr, normal, snow). Tyto ovladače jsou umístěny pod opěrkou ruky a i ty se dají schovat.  

 

Kam zmizela rezerva?

 

Místa pro zadní cestující jsou také velmi pohodlná. Tím bych ovšem skončil protože bych se velmi divil, kdyby se majitel tohoto vozu nechal vozit vzadu. Zkrátka nikdo si nemá na co stěžovat. Zavazadlový prostor je zcela logicky podstatně větší, než v případě hybridu. Má malý vstupní otvor, ale umí přepravit lyže nebo nějaké delší předměty. V případě tohoto vozu považuji místo pro zavazadla za nepodstatné a nezajímavé.

Naopak zajímavé je místo pod dnem kufru. Ačkoliv tam najdeme prostor pro rezervu, rezerva zde není. Její místo zabral další akumulátor. Ten je určen pro napájení elektrických stabilizátorů. Jedná se o elektromotory, kteří vyrovnávají působení odstředivých sil. V zatáčkovitých pasážích by mohlo docházet k tak velkému odběru elektrické energie, že by na to standardní baterie nestačila. A protože takto vybavené vozy už nemají místo pro náhradní kolo, jsou vybaveny pneumatikami typu run flat.

 

Motor pro fajnšmekry

 

Konečně se dostáváme k věcem, které jsou na tomto modelu nejzajímavější a které hybrid a normální géesko činí tak rozdílné. Technika je totiž úplně jiná. A začíná se hned motorem. Znalí čtenáři už vědí, že označení 460 znamená objem motoru. Přesná hodnota je 4608 ccm. Ručně vyráběný agregát obsahuje osm válců uspořádaných do V a 32 ventilů, které mají proměnné časování.

U motoru ještě chvíli zůstanu. Velmi mne totiž zaujal systém D4-S, protože jsem si ho konečně vyzkoušel v praxi. Jedná se o dvojité vstřikování paliva. Jeden vstřikovač je umístěn klasicky před sací ventil a druhý dávkuje palivo přímo do válce. Kombinují se tak výhody jednotlivých provedení. Na volnoběh a nízké zatížení proudí palivo přes prvně jmenovaný vstřikovač. Výsledkem je až neuvěřitelně klidný chod. Jakmile přišlápnete plynový pedál, dostává se palivo do válce přímo.

Všechny systémy dohromady dávají řidiči k dispozici 255 kW (6400 ot/min) a 460 Nm (4100 ot/min). Oba vrcholy jsou umístěny poměrně vysoko a pokud chce řidič zažít tu pravou sílu, musí motor pěkně vytočit. A to rozhodně není žádný problém.

 

Chci ještě a víc

 

Do vyšších otáček se totiž vyloženě hrne a konečně taky dá o sobě vědět posádce. Z neslyšného služebníka se rázem stane pořádný divoch který má nádherný zvuk. Z nuly na sto rozpohybuje 1735 kilogramů za 5,8 s. Zajímavý je také údaj zrychlení z 80 km/h na 120 km/h. To proběhne za 4,2 s.

Motor má opravdu hodně síly a během jakékoli cesty mimo město jsem neustále doufal v to, že dojedu někoho, koho budu muset předjet. Ono totiž podřazení z osmičky na trojku, následné vytočení motoru a parádní zátah má něco do sebe.

Když už je řeč o převodovce, tak na ní se nejlépe demonstruje síla motoru. V touze po co nejrychleji dosažené maximální rychlosti pracuje automatický režim následujícím stylem. Dáte pedál na podlahu a auto se rozjede na jedničku, kterou vytočí až k maximálním otáčkám. Přece se nebudeme zdržovat nějakou dvojkou, rovnou přeřadí na trojku. Tu také vytočí na maximum a opět přeskočí na pětku. A na ní dosáhne maximální rychlost 250 km/h a řadí osmičku. Můžete si nastavit tempomat a letět po dálnici jakoby se nechumelilo.

Na rozdíl od hybridní verze nemá model 460 převodovku typu E-CVT (plynulá změna převodového poměru), ale “klasický“ automat s osmi stupni a možností sekvenčního řazení. To je také důkaz jiné charakteristiky vozu. Zatímco hybrid jede plynule a rozvážně (samozřejmě rychle), to co 460 nabídnout nemůže. Zde je charakter více sportovní, při podřazování s vámi občas škubne. Aby ne, když sám umí přeřezovat i o tři stupně dolů. Klidná jízda nemá daleko k plynulému svezení v hybridu, navíc ale můžete jezdit pěkně ostře a to nejen na dálnicích.

 

Jistě a rychle

 

I přes velkou hmotnost je totiž vůz velmi stabilní, zvlášť v režimu “sport“. Na jistých jízdních vlastnostech mají velkou zásluhu už zmíněné elektrické stabilizátory, ale také dvojité zavěšení kol v předu a víceprvkové vzadu. Nemalou roli zde hraje samozřejmě Adaptivní variabilní odpružení AVS.

Jakkoli se model GS 460 tváří nenápadně a luxusně, má velmi blízko sportovním vozům. Zde bych vznesl jedinou výtku. Jelikož už to v tomto případě opravdu hodně “smrdí“ sportem, jistě by nebyla na škodu možnost dokoupit si nějaká sportovnější sedadla a pádla pro řazení pod volant.

Nechť si každý čtenář udělá názor sám, ale kdybych měl volit mezi hybridem a 460, jasně by vyhrála čtyřistašedesátka. Nejen že má větší kufr, ale ruku na srdce, koho z nás trápí větší produkce emisí, a nějaký ten litřík navíc ve spotřebě? Za to, co tento vůz umí, si klidně připlatím.

Já vím, je to hrozné klišé, ale stejně ho použiji, protože naprosto vystihuje podstatu vozu. Lexus GS 460 je “anděl s ďáblem v těle“.

Cena vozu: 1 614 000 Kč

Výsledná známka: 1
Plusy: jízdní vlastnosti, stabilizační systémy, kvalita materiálů
Mínusy: spotřeba

Paramtery

Objem motoru 4608 ccm
Maximální výkon 255 kW při 6400 ot/min
Maximální točivý moment 460 Nm při 4100 ot/min
Převodovka 8stupňová automatická
Maximální rychlost 250 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h 5,8 s
Udávaná spotřeba město 16,3 l / 100 km
Spotřeba mimo město 7,9 l / 100 km
Kombinovaná spotřeba 11,1 l / 100 km
Spotřeba během testu 13,7 l / 100 km
Provozní hmotnost 1735 kg
Délka / výška / šířka  4850 mm / 1430 mm / 1820 mm
Rozvor 2850 mm
Zavazadelník   430 l