Volkswagen Eos 2.0 TDI: komfort a svoboda v jednom balení

Většina dnešních kabrioletů se vytváří tak, že výrobce prostě uřízne střechu nějakému svému stávajícímu modelu. Naštěstí pro Eose se ale Volkswagen rozhodl jít druhou možnou cestou. Vytvořil samostatný model, který sice své bratrství s platformou nižší střední třídy nezapře a mnoha shodnými prvky připomíná třeba golfa nebo jettu, ale v záplavě modelů automobilky stojí hrdě na svém samostatném místě.

Formulka "naštěstí pro Eose" v tomto případě znamená, že výsledkem je vzhled, který může řada ostatních kupé kabrioletů Eosu závidět – vypadá elegantně se staženou i zataženou střechou, profil je opticky vyvážený a na zádi si nevozí batoh, do kterého se skládá pevná střecha.

Dokonalá symfonie techniky

To nejdůležitější a nejzajímavější na kupé kabrioletu Volkswagen Eos – samozřejmě vedle jízdy, k níž se dostaneme ve druhé polovině článku – je pevná skládací střecha. Tu v jeho případě tvoří tři části, skládající se ze 470 dílů, které technika vyvinutá pro tento model dokáže složit či rozložit za dvacet pět sekund, takže se proměna v kabriolet dá stihnout i na delších semaforech.

Stažení střechy je možné jen při nastartovaném motoru (respektive otočeném klíčku v zapalování) ovladačem z auta, přičemž je nutné celou dobu držet stahovací tlačítko. Nevýhodou oproti některé konkurenci je to, že auto musí po celou dobu stát na místě. Za vozem musí být alespoň metr na délku a zavazadlový prostor – mimo přepážkou vyhrazeného prostoru – musí být prázdný. Ale žádné strachy – automobil si tyto věci sám ohlídá a pokud se někde vyskytne nějaký problém, proces se zastaví a Eos vám nedovolí v něm pokračovat. Jestliže se ale všechny tyto podmínky splní, nastane dokonalá symfonie techniky, která okouzlí všechny kolemjdoucí.

Až naprší a uschne

Ať už se střechou či bez ní, důležité je pohodlí při jízdě. To spolehlivě zajistí pár pohodlných sedaček, u nichž při snaze o ostřejší jízdu oceníte širší boční vedení. Jsou potažené látkou, nikoli kůží (za tu si ale můžete připlatit). Byť čalounění působí hodnotně, nevím, nakolik je ošetřeno proti vydatnému dešti, který vás zčistajasna může potkat nejen ve chvíli, kdy zapomenete zatáhnout střechu, ale i při obvyklých jarních přeháňkách.

Stejný otazník mám také nad celou přístrojovou deskou. Nezaznamenal jsem na ní totiž žádná výrazná opatření, která by chránila přístroje před vodou či prachem a dalšími živly, které nevyhnutelně budou s přibývajícími kilometry na interiér Eose působit při jízdě bez střechy. Počítá se zřejmě s opatrností zákazníků a s častějším provozem se střechou nad hlavou.

Opomeneme-li však tuto teoretickou výtku, přístrojová deska a vůbec celý interiér zaslouží pochvalu. Pracoviště řidiče je poskládáno z kvalitních a dobře působících materiálů, kvalita slícování je dle německé tradice na vynikající úrovni. Negativně může působit jen přísné lpění designérů na tvarech značky – přístrojová deska je klasika, kterou zná každý, kdo řídil v poslední době nějakého Volkswagena. Designem nepřekvapí, funkčností potěší.

Praktičnost vymezená možnostmi

Interiér nabízí sice jen několik odkládacích míst na drobné předměty, ale většina z nich je uzavíratelná, takže vám při jízdě s větrem ve vlasech jeho poryvy nic nerozhází.

I těm nejpraktičtěji smýšlejícím zákazníkům musí být ale jasné jedno: chtějí-li mít slunce nad hlavou a zatáhnout střechu, která se schovává do kufru, mnoho místa na zavazadla v něm nezbude. V případě Eosu přepážkou vymezený prostor nabídne pouhých 205 litrů, což je skutečně místo jen pro méně objemná zavazadla. Pokud je ale střecha na svém obvyklém místě a nikoli v kufru, nabízí už zavazadlový prostor objem 380 litrů. I to může znít jako nízké číslo, ale v reálu je velikost zavazadelníku dostačující a troufl bych si s ním jet i na dovolenou. Samozřejmě ve dvou.

Jízda se sluncem nad hlavou

Precizní mechanika střechy, srovnatelná se švýcarskými hodinovými strojky je jedna věc, u automobilů bývá ale často důležité i to, jak se s ním jede. A také jízdou Eos dokáže překvapit.

Pokud jedete více než ve dvou, je potřeba brát ohled na cestující na zadních sedačkách, kterým vítr dokáže značně pocuchat vlasy. Častěji se ale budete zřejmě přepravovat jen v páru, což omezí jakékoli nutné ohledy na minimum. Při instalované větrné cloně (kterou Volkswagen dodá za desetitisícový příplatek) nemusíte mít obavu ani z dálničních rychlostí, hluk i vítr v otevřené kabině je snadno snesitelný.

Když jedete stovkou, pořád můžete bez zvyšování hlasu mluvit se spolujezdcem. Když jedete sto třicet, bude už nutné zvýšit hlas, ale ještě ne křičet. Nechcete zvyšovat hlas? Nebo snad chcete poslouchat hudbu? Stačí vytáhnout okna – a ticho bude téměř jako v autě se střechou.

Ani ovládání Eose se od ostatních vozů z dílen Volkswagenu příliš neliší: řízení je přesné, poměrně tuhé, manuální šestikvalt je také přesný a pohybuje se v krátkých drahách. Sportovnějšímu pocitu za volantem přispívá relativně tvrdý podvozek.

Překvapení skryté pod kapotou

Snad ještě více než samotná jízda překvapí použitá motorizace. Ještě před nedávnem jsem nebyl z nových motorů TDI vůbec nadšen a připomínal jsem, jak deset let starý 1.9 TDI dokázal jet pod pět litrů na sto kilometrů. Vznětový 2.0 TDI s technologií common-rail (Volkswagen k němu přidává i filtr pevných částic DPF), který bije pod kapotou Eosu, mne ale definitivně přesvědčil, že s nálepkou TDI je pořád potřeba počítat.

Boduje jednak spotřebou, která je při jízdě podle značek klidně šest a půl litru, ale především výkonem, jehož sto čtyřicet koní s autem hýbe dostatečně svižně. Navíc projevem tak trochu připomíná benzínové čtyřválce s výhodou vyššího točivého momentu. Je samozřejmě trochu hlučnější, ale pořád méně, než běžné naftové motory, a překvapivě nepůsobí rušivě ani s otevřenou střechou, což byla zřejmě největší obava, kterou jsme z použité motorizace měli.

Vrátím-li se jestě ke spotřebě, musím přiznat, že ji lze dostat i přes deset litrů na sto kilometrů. V takovém případě ale už hodně musíte využívat akceleračního potenciálu pohonné jednotky a to za vyšší spotřebu stojí. A nakonec, výsledná spotřeba necelých osm litrů na sto kilometrů při sportovní-svezení-připomínající jízdě bez střechy nad hlavou je vynikající výsledek.

Komfort a svoboda v jednom balení

Volkswagen Eos není žádný supersportovní rychlík pro závodění na okruhu (i když majitelé 3,2 litrového šestiválce se stádem dvou set padesáti koní pod kapotou se mnou budou jistě radikálně nesouhlasit, ale takových v množství prodaných Eosů příliš velký podíl nebude). Přesto nabídne solidní dynamiku a svěží vzezření, atraktivní jak pro teplomilné muže, tak i ženy. A především poskytne kombinaci luxusu pevné střechy a svobodu přírodě otevřené jízdy.

Volkswagen Eos nabízí esteticky zajímavou svobodu na čtyřech kolech, zabalenou do praktického hávu pevné plechové střechy, dochucenou skutečnou použitelností v běžném životě. A v této kombinaci se skrývá jeho síla.

Výsledná známka: 1-
Plusy: pevná střecha, design, motor
Mínusy: malý zavazadelník, nutné zastavení kvůli střeše

Základní cena s motorizací 2.0 TDI: 780.000,- Kč
Cena doplňkové výbavy: 27.200,- Kč
Celková cena: 807.200,- Kč

Paramtery

Objem motoru 1968 ccm
Maximální výkon 103 kW / 140 koní
Maximální točivý moment 320 Nm
Převodovka manuální šestistupňová
Maximální rychlost 206 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h 10,3 s
Udávaná spotřeba město 7,4 l / 100 km
Spotřeba mimo město 4,8 l / 100 km
Kombinovaná spotřeba 5,8 l / 100 km
Spotřeba během testu 7,7 l / 100 km
Pohotovostní hmotnost 1548 kg
Délka / výška / šířka 4407 / 1443 / 1791 mm
Rozvor 2578 mm
Zavazadelník 380 l (205 l při stažené střeše)