Před padesáti lety československý pavilon ohromil svět. Jeho podoba po rekonstrukci je i v dnešní době impozantní. Je důkazem vysoce profesionálního architektonického řešení
Snímek: Autorka
Československá expozice získala v celkovém hodnocení národů nejen třináct významných ocenění, ale zcela mimořádně a nečekaně i nejvyšší cenu Zlatou hvězdu. Ta byla udělena právě československému pavilonu pro použití nové techniky ocelové kostry konstrukce demontovatelných pavilonů v kombinaci skla s plastickými hmotami, ale také pro interiér tvořený originálním nábytkem, uměleckými díly a užitkovými předměty. 
Českoslovenští architekti ukázali světu, že i přes vnucený socialistický realismus jsou schopni navázat na světovou úroveň meziválečné československé architektury. Vedením akce "Brusel“ byl tehdy pověřen František Cubr, architekt pracující s uměleckou erudicí, vysokou kázní a uměřeností a protežující týmové pojetí spolupráce. Dohromady s Josefem Hrubým a Zdeňkem Pokorným se jim, na základě vyhrané soutěže na projekt pavilonu, vyhlášené v roce 1956, podařilo vytvořit mistrovské dílo moderní architektury, symbol kreativity a technologie.
Svými šesti tisíci čtverečními metry výstavní plochy československý pavilon patřil k největším. Střídmá architektura využívala prefabrikaci a typizaci dílců a dekorativního působení obkladového materiálu z pěnového skla. U pavilonu i restaurace představovaly novum velké skleněné stěny spojovacích pasáží, vizuální napodobenina tzv. curtain walls americké architektury padesátých let.
Bruselská restaurace stála na nádvoří pavilonu a udivovala organicky zakrouceným tvarem a odpovídajícím interiérem. Budova se skládala ze čtyř podlaží. V podzemních podlažích se nacházelo technické zázemí restaurace i veřejné příslušenství. V přízemí pak Plzeňská restaurace a v patře restaurace Francouzská. Jednotlivá podlaží byla propojena lehkým točitým schodištěm obloženým mozaikou z autorské dílny Františka Volfa. Prostory byly zároveň rozčleněny do tří cenových zón: na nekrytém plató všem cenově dostupná sezonní kavárna s cukrárnou, dále dražší Plzeňská a exkluzivní Francouzská restaurace. Ocelová konstrukce restaurace byla navržena jednak z válcovaných profilů (plošiny pater, vaznice, jednoplášťové sloupy) a jednak z ocelových bezešvých trubek, kterých bylo použito pro viditelné části konstrukce. Celková váha restaurace činila 152 tun.
I dnes vyhlídka od pavilonu v Letenských sadech poskytuje všem neobvyklý pohled na panorama Prahy.
Snímek: Autorka
Pomíjivý osud pavilonu
Po fenomenálním úspěchu celé československé expozice tehdejší vláda rozhodla, že obě stavby budou v roce 1960 převezeny zpět do vlasti. Výstavní pavilon a stojan Kaplanovy turbíny byly znovu postaveny na pražském Výstavišti a Makovského plastika Nový věk instalována před bránou Brněnských veletrhů. Restaurace byla přenesena do Letenských sadů a zejména v 60. letech zažila éru velké slávy. Od té doby však neprošla opravami a postupně chátrala.
Stavba byla navržena a stavěna pouze pro účely Světové výstavy a nezohledňovala například otázku izolací pro dlouhodobé užití. Už v roce 1960 se kromě adaptace zahrnující úpravu stropů a instalaci otopného systému změnily také fasády, každé druhé pevné okno bylo nahrazeno oknem otvíracím a tím byla narušena kontinuální linie okenních rámů.
V osmdesátých letech organizace RaJ Praha 7, která objekt spravovala, vyměnila skla oken ve vyhlídkové horní místnosti za tmavé filtry pohlcující UV záření, čímž se původní vzhled stavby opět změnil. Stavba restaurace ale celkově chátrala a volala po kompletní rekonstrukci. Stejně tak osud druhé stavby, výstavního pavilonu, byl zpečetěn, když na podzim roku 1991 vyhořel a později byl celý zbourán.
Sídlo bezdomovců
Po roce 1990 se restaurace Expo 58 stala objektem postprivatizačních spekulací, nebyla využívána a její zrezivělá konstrukce poskytovala útočiště bezdomovcům z celé Prahy. V roce 1997, i přes řadu negativních ohlasů ze stran památkářů, restauraci získal rakouský investor A.I.V. a zahájil rekonstrukci za více než 60 milionů korun. Investor i budoucí nájemce se při renovaci objektu shodli, že exteriér zůstane v původním stavu a v interiéru, který se změní na kancelářské prostory, se pokusí zachovat co nejvíce původních prvků.
Těsně po rekonstrukci byla budova Expo 58 odborným magazínem zvolena "Sídlem sídel“. Od roku 2001 slouží jako sídlo reklamní agentury Euro RSCG, která zde dle smlouvy bude minimálně až do roku 2015. Snad jen oprýskaný nápis "Restaurant Praha-Expo 58“ na zdi pod sídlem reklamky zde zůstává jako připomínka starých časů.
Alexandra M. Videmannová
Foto: autorka a archiv agentury Euro RSCG
Výstavní projekt
Bruselský sen
Před pár dny v Pražském domě v Bruselu skončil první "vzorek“ rozsáhlého výstavního projektu pod názvem Bruselský sen s podtitulem Československá účast na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let. Jak sám název napovídá, jeho obsah tvoří kombinace řady exponátů prezentovaných v roce 1958 v Bruselu, obklopená atmosférou tehdejšího socialistického Československa.
"Enormní úspěch československé expozice nebyl dán ani tak veletržním představením špičkových průmyslových strojů a výrobků a uměleckých děl jako spíše důmyslným vytvořením umělecky, scenáristicky, ideologicky a psychologicky koncipovaného celku,“ líčí československý triumf z roku 1958 kurátorka Daniela Kramerová, která je společně s Vandou Skálovou autorkou projektu.
Pořadateli projektu jsou Arbor vitae societas, Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Národní technické muzeum. Bruselský sen doplní pestrý doprovodný program. Aktuální informace a kompletní nabídku pro návštěvníky lze nalézt na www.arborvitae.eu a www.expo58.info .
Základním posláním světových výstav je dát příležitost návštěvníkům poznat celý svět v jeho historii, přítomnosti, a především budoucnosti. Jakou uměleckou formu k tomu ten který národ zvolí, je jen na něm.
Výstava v Galerii hlavního města Prahy - Městské knihovně potrvá až do 21. září. Poté se přesune do jihomoravské metropole a od 20. listopadu 2008 do 1. března 2009 proběhne její repríza v Moravské galerii - Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně.
Dny otevřených dveří
Agentura Euro RSCG připravuje ve spolupráci s organizátory projektu Bruselský sen dny otevřených dveří, aby se veřejnost mohla lépe seznámit s tímto symbolem českého designu a kreativity. Bývalá restaurace Expo 58, vítěz Světové výstavy v Bruselu a dnes sídlo agentury Euro RSCG, bude v rámci projektu zpřístupněna veřejnosti ve dnech od 31. 5. do 1. 6. a od 22. do 23. 6., vždy od 10 do 18 hodin.
