Sledováním nákupního chování se ve světě zabývají celé týmy vědců. Mimo jiné zjistily, že utrácení nejvíce podněcuje světle fialová barva, nejhorší místo pro obchod je hned vedle banky, že po vstupu do prodejny většina nakupujících zahýbá doprava nebo že marketingové kampaně jsou plánovány tak, aby oslovily pravou polovinu našeho mozku jako sídlo emocí.
Na druhou stranu se nakupování stalo zábavou a téměř společenskou událostí. Podle některých sociologů je dokonce moderní variantou náboženství.
Také magazín Proč Ne?! zajímá, jak se lidé při utrácení peněz rozhodují, kde nakupují a co je při tom jejich hnacím motorem. O zpověď z nákupních "hříchů" jsme proto požádali Janu Lvovou, manažerku společnosti Visa pro Česko, která žije střídavě v Praze a v Londýně.
"Nakupuji ráda a často - oblečení, elektroniku, potraviny, knížky, CD. Rozladit mě může jen to, když musím čekat dlouho u pokladny, občas si kvůli tomu ani vybrané věci neodnesu, a při koupi oblečení mě někdy unavuje jeho zkoušení. Také často nakupuji na internetu - především letenky, dovolené a elektroniku.
Rozpočty si už nesnažím stanovovat, protože jsem je většinou překročila a pak byla zklamaná. Samozřejmě ale hlídám útraty u zboží, které nepotřebuji, ale chci. Zásadně platím kartami, protože s sebou nikdy nemám dost hotovosti.
Přiznám se, že jsem impulzívní zákazník hlavně při výběru kosmetiky, oblečení a doplňků. Dost často mám problém rozlišovat, co vlastně potřebuji a co chci. Stává se mi, že potřebuji například kostým, ale protože žádný vhodný neseženu, odnesu si z obchodu nové tričko nebo svetr. Prostě se rozhlížím, a když mě něco zaujme, koupím to.
Občas se mi stane, že se do něčeho zamiluji ve "výloze", a když mám pocit, že tu věc nepotřebuji, nebo je zbytečně drahá, chodím si ji prohlížet tak dlouho, až si nakonec zdůvodním, že je to vlastně dobrý nákup (kabelka na celý život, dobrá cena za kvalitu a podobně). Anebo se naopak přesvědčím, že se mi ta věc vlastně už vůbec nelíbí.
Na druhou stranu třeba u elektroniky si vždy nastavím požadované parametry, i když se potom řídím hodně designem. Dost často dám na radu známých, které mají podobné životní hodnoty a nákupní zvyklosti jako já. Tak například jsem nedávno sháněla novou LCD televizi a dobrá kamarádka mi poradila, že s manželem dělali podrobný internetový průzkum, a tak jsem si pořídila obrazovku od stejné firmy. Většinou totiž nejdu nakupovat značku, ale daný produkt. Když potřebuji nebo chci kabelku, není to tak, že bych si řekla: "Kupuji pouze kabelky od značky XY a žádnou jinou nechci."
Značky jinak nezavrhuji, ale na mém seznamu stále přibývají nové. Mám pocit, že se vyvíjejí, takže loajalitu vůči nim tolik neprožívám. Dobrá značka musí kromě kvality člověku přinést dobrý pocit z toho, že se s ní řadí ke skupině lidí, která pro něho něco znamená. Je to vlastně vyjádření životního postoje člověka."


Dotazník

Kosmetika
Parfém: Chanel Allure, Prada
Šampón a kondicionér: Aveda, Schwarzkopf
Tělová péče: Nivea, Clarins, Biotherm
Obličejová péče: La Roche Posay, La Praire, Nivea
Dekorativní kosmetika: Lancôme, Dior, Chanel, L'Oreal

Oblečení
Kostým: Cinque, Zara (košile Thomas Pink)
Oblečení pro volný čas: Zara, Mango, Ted Baker, MaxMara, Tommy Hilfiger, H&M
Džínsy: moc nenosím - Levi's nebo Diesel
Obuv: nemám oblíbenou značku

Doplňky
Kabelka: Gucci, Prada, Louis Vuitton, Accessorize
Opasek: Accessorize
Hodinky: DKNY
Šperk: Tiffany, Links, bižutérie
Deštník: Samsonite

Nápoje
Nealko: Mattoni, Evian, Coca-Cola light
Víno: vybírám si spíše podle odrůdy vína než výrobce
Pivo: Corona
Koktejl: Cosmopolitan, Mojito

Elektronika
Mobilní telefon: Nokia
TV: Samsung
PC: používám laptopy, značku vybírá zaměstnavatel
Domácí spotřebiče: Whirpool, AEG, Zanussi
Soundsystém: Kenwood

Oblíbená místa
Kavárna: Kogo
Restaurace: v Praze Cihelna, Kampa Park, DiVinis, Kogo, Aromi, v Londýně zatím stále hledám
Fitness: Cannons v Londýně, WorldClass v Praze

Ostatní:
Nejoblíbenější značka platební karty: Visa
Automobil: neřídím